|
|
Motivace vězeňských kaplanů
Železník, Barbora ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Martinek, Michael (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na motivaci vězeňských kaplanů k jejich práci s odsouzenými. V teoretické části nabízí shrnutí tématu vězeňství, ve kterém jsou popsány některé základní pojmy, funkce trestu a personál, s nímž se kaplan ve věznici setkává. Dále podrobně popisuje profesi vězeňského kaplana, historické počátky této služby, zabývá se církevní příslušností vězeňských kaplanů, podmínkami pro vstup do tohoto povolání, legislativou, rolí a činnostmi, kterým se kaplan ve věznici věnuje. Následně práce zpracovává kapitolu s tématem motivace, která upřesňuje předpokládané motivy kaplanů pro tuto službu. V souladu se stanoveným cílem diplomové práce a s ohledem na výzkumné otázky je v praktické části zjišťována motivace vězeňských kaplanů, a to za pomoci kvalitativního výzkumu. Do výzkumu bylo zapojeno osm vězeňských kaplanů různého pohlaví, z různých církví, věznic a s rozdílnou délkou praxe na pozici vězeňského kaplana. Data byla získávána od respondentů pomocí polostrukturovaného rozhovoru a následně vyhodnocována prostřednictvím analýzy. Klíčová slova vězeňský kaplan, motivace, odsouzený
|
|
|
Význam odpuštění v odborných přístupech a obnovné sociální procesy
PAVLIŠOVÁ, Michala
Diplomová práce se zabývá významem odpuštění a obnovnými sociálními procesy. Cílem práce je zhodnotit pojetí odpuštění v různých odborných diskurzech a sociální práci. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá pojetím odpuštění z teologického hlediska. Druhá kapitola se zabývá pojetím odpuštění v eticko-filosofickém, psychologickém a pedagogickém diskurzu. Třetí kapitola se zaměřuje na pachatele a oběti trestných činů, jak je možné s nimi pracovat v rámci sociální práce. Jak je možné dosáhnout odpuštění a smíření propojením všech, kterých se trestná činnost dotkla, tedy pachatelů, obětí ale i celé společnosti.
|
|
| |
|
|
Zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody
BILENČUKOVÁ, Tereza
Práce je zaměřena na zaměstnávání ve výkonu trestu odnětí svobody. Cílem je čtenáře seznámit s vězeňstvím, typy věznic, se samotným výkonem trestu odnětí svobody a zaměstnáváním odsouzených osob, kteří mají o práci ve výkonu trestu odnětí svobody zájem. V teoretické části jsou objasněny odborné pojmy jako socializace, resocializace, zacházení, program zacházení, odměny a tresty, výstupní oddíl. Uvedena je také kapitola sociální práce a vězeňství. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum pomocí rozhovorů s celkem třemi výzkumnými soubory, kterými jsou zaměstnaní odsouzení, sociální pracovníci a osoby, zaměřující se na průběh zaměstnávání odsouzených.
|
|
|
Trest domácího vězení jako forma nápravy pachatele pomocí technických prostředků
HANZALÍKOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce s názvem Trest domácího vězení jako forma nápravy pachatele pomocí technických prostředků (dále jen "elektronické náramky") bylo zjistit jejich přínos při výkonu trestu domácího vězení. V teoretické části byla definovaná problematika ohledně trestu domácího vězení. Praktická část byla zaměřena na výzkum. V praktické části byly zodpovězeny výzkumné otázky. První výzkumnou otázkou bylo, jaké jsou výhody a nevýhody elektronických náramků oproti namátkové kontrole prováděné pracovníky Probační a mediační služby ČR (dále jen "PMS"). Druhou výzkumnou otázkou bylo, zda je přínos elektronických náramků při výkonu trestu domácího vězení na úrovni odpovídající současným evropským trendům. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla použita obsahová analýza dokumentů. Data získaná z rozhovorů byla zpracována pomocí zakotvené teorie a byl využit jeden stupeň kódování - otevřené kódování. Data získaná z obsahové analýzy dokumentů byla zpracována pomocí grafů a indexu statistického. Výzkumný soubor byl zvolen účelovým vzorkováním a tvořilo ho 10 informantů z Probační a mediační služby v Jihočeském kraji. Na začátku dotazování byli všichni informanti informováni o průběhu výzkumu a o anonymitě tohoto výzkumu. Z výzkumu se dá vyvodit, že přínosem elektronických náramků pro výkon trestu domácího vězení je jejich efektivita a stoprocentní kontrola odsouzeného. Díky elektronickým náramkům došlo k ušetření finančních prostředků státu a také pracovníci oddělení elektronického monitorovacího systému přesně vědí, kdy a kde se odsouzený nachází. Výzkum ukázal, že největší výhodou elektronických náramků oproti namátkové kontrole prováděné pracovníky PMS je online monitorování odsouzeného 24 hodin denně. Na druhou stranu nevýhodou elektronických náramků oproti namátkové kontrole prováděné pracovníky PMS je vyšší náročnost technických požadavků a méně častý osobní kontakt. Dotazovaní uváděli, že elektronické náramky i přes své provozní nedostatky, odpovídají při výkonu trestu domácího vězení úrovni současným evropským trendům.Práce může přispět jako informační materiál pro odsouzené k trestu domácího vězení. Práci lze doporučit jako pomocný materiál pro studenty vysokých škol v oblasti sociálně-právní a také pro budoucí i současné pracovníky PMS.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga v systému zacházení s vězni
Sechterová, Lenka ; Bajcura, Lubomír (vedoucí práce) ; Šotolová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga v systému zacházení s vězni. Zkoumá práci speciálního pedagoga na oddělení výkonu vazby a oddělení výkonu trestu odnětí svobody. Dále popisuje všechny aktivity a programy, které jsou pro obviněné a odsouzené právě speciálními pedagogy připravovány. V praktické části je popsána práce speciálního pedagoga ve Vazební věznici Praha-Pankrác. Průzkum byl proveden na základě pozorování, kazuistik a rozhovorů.
|
|
|
Systém vězeňství v ČR - současnost a budoucnost
Fukalová, Aneta ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce se zabývá stručným exkurzem do minulosti českého vězeňství, tj. vývojem trestání na našem území. Věnuje se současnosti českého vězeňství, tj. legislativnímu vývoji, problematické právní úpravě, jejímu dopadu do praxe, jakož i výhledu do budoucnosti (v souladu s Koncepcí vězeňství do roku 2025). Představuje fungování Vězeňské služby České republiky, její úkoly a organizační členění. Závěr teoretické části práce je věnován budoucnosti českého vězeňství, zejména pak změnám ve vnější diferenciaci věznic. Empirická část závěrečné práce je tvořena kvalitativním výzkumným šetřením (strukturované rozhovory se zaměstnanci Vězeňské služby České republiky). Mapuje názory zaměstnanců Vězeňské služby na stávající systém vězeňství a na legislativní úpravy účinné od 1. října 2017. Cílem diplomové práce je tedy analyzovat současný systém vězeňství v České republice v kontextu platných legislativních změn. K jeho naplnění slouží zpracování teoretické části práce (analýza odborné literatury a legislativních norem upravujících výkon trestu odnětí svobody v České republice) a provedené výzkumné šetření (metoda rozhovoru).
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.